cz / en

smluvní pokuta

Smluvní pokuta je jeden z nejúčinnějších nástrojů zajištění smluvního závazku. Bývá včleňována do smluv poměrně často (typicky kupní smlouva, smlouva o dílo atd.) a spočívá v povinnosti peněžitého plnění v případě nesplnění smluvního závazku.

Základ úpravy institutu smluvní pokuty je obsažen v §544 až 545 občanského zákoníku. Tato úprava je platná subsidiárně i pro obchodně-závazkové vztahy. Zákon klade na ujednání o smluvní pokutě určité konkrétní požadavky. Zaprvé je to požadavek písemné formy, a to i pokud je smlouva obsahující zajištěný závazek „pouze" ústní. Smluvní pokuta může být ujednána ve stejném dokumentu nebo zvlášť od zajištěného závazku, její výše musí být stanovena buď určitou částkou, nebo jinak konkrétně (např. v závislosti na čase).

Co se týče výše smluvní pokuty tak ta nesmí být nepřiměřeně vysoká, taková by mohla být posuzována v rozporu s dobrými mravy. Rozdílná je možnost soudu v posuzování legality smluvní pokuty v režimu obchodního a občanského zákoníku. V obchodních závazkových vztazích má soud tzv. moderační právo, tzn. že může pokutu přiměřeně snížit. Úprava čistě občanskoprávní však toto právo soudu nepřiznává a ten, rozhodujíc dle občanského zákoníku, má pouze možnost pokutu věřiteli nepřiznat.

Další otázkou je souběh povinnosti zaplatit pokutu s povinností platby úroků z prodlení. Obě dvě povinnosti při prodlení existují totiž souběžně, nezávisle na sobě.

Rozdílná je úprava obchodních závazkových vztahů v oblasti odpovědnosti za porušení odpovědnosti. Zatímco občanský zákoník požaduje k vzniku odpovědnosti zavinění dlužníka, obchodní zákoník umožňuje věřiteli domáhat se zaplacení pokuty i v případě, že porušení povinnosti nezavinil (tato úprava je ovšem dispozitivní, což znamená, že může být změněna dohodou stran). Co se týče škody, která porušením smluvní povinnosti může vzniknout, funguje smluvní pokuta jako paušální náhrada škody. Je samozřejmě možná i jiná úprava dohodou stran.

Vlastností, kterou má smluvní pokuta v obchodních závazkových vztazích a postrádá ji v režimu občanskoprávním, je trvání nároku na zaplacení pokuty i v případě odstoupení od smlouvy, v rámci které byla pokuta sjednána.

Vybraná rozhodnutí vyšších soudů:   

Nejvyšší soud ČR, 26 Odo 386/2006:

Smluvní pokuta

 1. Povinnost zaplatit smluvní pokutu je ze zákona vázána na zaviněné porušení povinnosti povinným subjektem, přičemž zavinění povinného subjektu se předpokládá. Důkazní břemeno o nedostatku zavinění pak spočívá na povinném subjektu.

2. Z hlediska ustanovení § 545 odst. 3 obč. zák. postačuje k naplnění podmínky zavinění nedbalost nevědomá, která představuje psychický vztah povinného subjektu k porušení povinnosti charakterizovaný tím, že povinný subjekt nechtěl, aby k porušení povinnosti došlo, a ani nevěděl, že způsob zabezpečení jejího splnění, který zvolil, není dostačující a ke splnění povinnosti nevede, ačkoliv to vzhledem k okolnostem a ke svému postavení či osobním poměrům vědět měl a mohl.

3. Smluvní pokutou mohou být zajištěny povinnosti obou účastníků smlouvy případně jen některého z nich anebo jen některé z povinností, proto je třeba hodnotit zavinění vždy ve vztahu k porušení té povinnosti, z níž je nárok na smluvní pokutu dovozován.

Nejvyšší soud ČR, 26 Odo 371/2006:

Smluvní pokuta

1. Účelem smluvní pokuty je donutit dlužníka pohrůžkou majetkové sankce k řádnému splnění závazku; zároveň má sankční charakter, neboť účastníka, který poruší smluvní povinnost, stíhá nepříznivým následkem v podobě vzniku další povinnosti zaplatit peněžitou částku ve sjednané výši.

2. Sjednání pokuty a její výše je zásadně věcí vzájemné dohody stran. Neznamená to však, že by v každém jednotlivém případě mohla být pokuta sjednána v neomezené výši. Zákon výslovně neupravuje omezení při jednání o výši smluvní pokuty, avšak při posuzování platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska souladu s dobrými mravy je výše smluvní pokuty jedním z rozhodujících hledisek.

3. Ujednání o smluvní pokutě ve výši 1 % denně je zpravidla považováno za neplatný právní úkon, který se příčí dobrým mravům.

4. Zatímco podle úpravy obchodního zákoníku má soud moderační právo a smluvní pokutu může snížit až do výše škody vzniklé do doby soudního rozhodnutí porušením zajišťovaného závazku, občanský zákoník nedává soudu právo snížit vysokou smluvní pokutu a ustanovení obchodního zákoníku o smluvní pokutě nelze použít na závazkové právní vztahy upravené občanským zákoníkem.

5. Stejně jako lze ujednání o smluvní pokutě podle § 39 obč. zák. posoudit z hlediska souladu nebo rozporu dohodnuté výše smluvní pokuty s dobrými mravy toliko jako platné či neplatné, tzn. bez možnosti shledat je neplatné jen ve výši přesahující rámec dobrých mravů, může být obdobně i výkon práva na smluvní pokutu podle § 3 odst. 1 obč. zák. pouze v souladu či v rozporu s dobrými mravy.

Nejvyšší soud ČR, 32 Odo 1299/2006:

Smluvní pokuta a její přiměřenost s ohledem na délku prodlení (§544 obč. zák.). Moderační právo soudu snížit smluvní pokutu (§301 obch. zák.).

I. Pevně stanovenou smluvní pokutu by bylo možno (při současném zohlednění všech okolností daného případu) považovat za nepřiměřenou s ohledem na poměr mezi hodnotou zajištěné pohledávky a výší smluvní pokuty, kterou by v takovém případě byl dlužník povinen zaplatit i třeba jen za několik dnů prodlení. Stejné měřítko však nelze použít, dosáhne-li smluvní pokuta zajištěné pohledávky určité výše v důsledku dlouhodobého prodlení dlužníka; zde výše smluvní pokuty plně odvisí od doby, po kterou dlužník své smluvní pokutou zajištěné povinnosti neplní - čím delší je doba prodlení, tím vyšší je smluvní pokuta. Jinak řečeno, na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou „denní sazbu" smluvní pokuty.

II. Je-li výsledkem rozhodování soudu závěr, že použije moderačního práva u dané smluvní pokuty, posoudí dále, až kam (v jakém rozsahu) nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží. Teprve v této fázi rozhodování je soud ze zákona povinen přihlédnout k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, přičemž možnost soudu snížit smluvní pokutu není neomezená - věřitel má vždy právo na pokutu alespoň ve výši vzniklé škody.

Nejvyšší soud ČR, 29 Odo 426/2001:

Výše smluvní pokuty

Sjednání výše či způsobu určení smluvní pokuty je věcí dohody účastníků. Je proto možné sjednat si smluvní pokutu i konkrétní částkou za každý den prodlení (obdobně jako v případě úroku z prodlení). Podmínkou však je, aby takovéto ujednání bylo dostatečně určité.

Nejvyšší soud ČR, 2 Odon 111/97:

Smluvní pokuta v obchodních závazcích

V obchodních vztazích nemají okolnosti vylučující odpovědnost dle § 374 obchodního zákoníku vliv na povinnost platit smluvní pokutu. To znamená, že povinnost platit smluvní pokutu nezávisí na tom, zda povinný porušení povinnosti zajištěné smluvní pokutou zavinil či nikoli. Jde tedy o povinnost objektivní, bez možnosti liberace (vyloučení odpovědnosti).

Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud v obchodních vztazích snížit, a to s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, až do výše škody vzniklé do doby soudního rozhodnutí (§ 301 obchodního zákoníku).

Byla-li smluvní pokuta sjednána ve výši jedné desetiny hodnoty (ceny) předmětu plnění jednorázovou částkou, nelze takto sjednanou výši smluvní pokuty pokládat za nepřiměřeně vysokou. Tato výše přiměřeným způsobem chrání oprávněného účastníka, je odpovídající k hodnotě zajišťované povinnosti a je přiměřenou i z hlediska event. úhrady škody vzniklé porušením zajišťované povinnosti.

Nejvyšší soud ČR, 32 Odo 400/2004:

Moderační právo soudu u smluvní pokuty (§ 301 obch. zák.).

Ustanovení § 301 obchodního zákoníku neukládá soudu povinnost přihlédnout k hodnotě a významu zajišťované povinnosti při posouzení přiměřenosti (nepřiměřenosti) smluvní pokuty, ani při rozhodování, zda svého moderačního práva využije, nýbrž pouze při následném posouzení rozsahu snížení smluvní pokuty.

Nejvyšší soud ČR, 33 Odo 111/2004:

K platnosti ujednání o smluvní pokutě

Ujednání o smluvní pokutě, jejíž zaplacení je vázáno na odstoupení prodávajícího od kupní smlouvy, je absolutně neplatné, i když důvodem odstoupení od smlouvy je prodlení kupujícího se zaplacením kupní ceny.

 

Tisknout