cz / en

Zpět

Autorské právo: Licence zákonná a smluvní, smlouva o dílo

Autorské právo: 2. část

Druhá část příspěvku předneseného na konferenci Asociace muzeí a galerií ČR v Brně: K objasnění principu licence a popsání vhodné formulace licenční smlouvy z pohledu objednatele. První část příspěvku naleznete zde.

princip smluvní licence

Jak již bylo zmíněno, právo dílo užít náleží primárně autorovi. Autor však může třetí osobě udělit oprávnění k výkonu práva dílo užít, tj. poskytnout (smluvně) licenci. Pro ilustraci si dovolím následující zjednodušení onoho principu licence, na němž je autorský zákon založen, a sice:
 
Osoba odlišná od autora může užívat jeho autorské dílo pouze na základě licence (smluvní vztah s autorem), nestanoví-li autorský zákon jinak. A autorský zákon samozřejmě v několika případech „stanovuje jinak“. Tyto výjimky, kdy není zapotřebí vstupovat s autorem do smluvního licenčního vztahu, najdeme uvedené v § 29 a násl. autorského zákona. Jedná se o tzv. volná užití a zákonné licence a níže podávám stručný přehled těch výjimek, které považuji pro činnost muzeí a galerií za nejrelevantnější.
*   *   *

výjimky z autorského práva, zákonné licence

Citace (§31 autorského zákona): V případě citací je nutno uvést jméno autora, název díla a pramen. Citovat lze výňatky a v odůvodněné míře i drobná celá díla.
 
Propagace výstavy uměleckých děl a jejich prodeje (§32 autorského zákona): Zákon uvádí, že do práva autorského nezasahuje ten, kdo za účelem propagace výstavy (..) užije díla v rozsahu nezbytném pro propagaci takové akce. Je-li to však obvyklé je nutné uvést jméno autora, název díla a pramen. Takovéto užití nesmí být využito pro dosažení přímého či nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu. Obdobně lze užít i katalog vystavených děl – tedy pouze a účelem propagace výstavy.
 
Užití originálu nebo rozmnoženiny díla výtvarného nebo fotografie jeho vystavením (§39 autorského zákona). Zákon uvádí, že do práva autorského nezasahuje vlastník ani osoba, která si od vlastníka vypůjčí originál či rozmnoženinu díla výtvarného či fotografie, vystavuje-li takové dílo nebo je k vystavení bezplatně poskytne – za předpokladu, že autor při převodu vlastnictví k takovému originálu nebo rozmnoženině nezapověděl takové užití a vlastníkovi nebo vypůjčiteli toto zapovězení nebylo nebo nemohlo být známo.
 
Knihovní licence (§37 autorského zákona): Problematika knihovní licence by mohla být svým rozsahem opět tématem na samostatnou přednášku. Nicméně, dle ustanovení o zákonné knihovní licenci do práva autorského například nezasahuje muzeum či galerie, pokud zhotoví rozmnoženinu díla (která však nesmí sloužit k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu prospěchu) pro své archivní a konzervační účely. Dále, do práva autorského nezasahuje ani muzeum či galerie, která za účelem nabídky k půjčení a zpřístupnění obsahu svých sbírek užije rozmnoženinu díla obsažené na obálce, případně včetně tematického obsahu v obsahu díla v katalogu sbírek; tento katalog sbírek může být také zpřístupňován veřejnosti, zamezí-li se zhotovení rozmnoženiny výtvarného díla, jež by mohla být užita k přímému či nepřímému hospodářskému či obchodnímu prospěchu.
 
Užití díla umístěného na veřejném prostranství (§33 autorského zákona): Do práva autorského nezasahuje ten, kdo kresbou, malbou nebo grafikou, fotografií nebo filmem zaznamená nebo vyjádří dílo, které je trvale umístěno ve veřejném prostoru a takto zachycené nebo zaznamenané dílo dále užije. Je-li to možné, je nutné uvést jméno autora, název díla a umístění díla zaznamenaného.
 
Omezení autorského práva k dílu soubornému (§36 autorského zákona): Do práva autorského k dílu soubornému nezasahuje oprávněný uživatel souborného díla, užívá-li takové dílo za účelem přístupu k jeho obsahu a pro využívání jeho obsahu.
 
*  *  *

licenční smlouva

V podkladech k tomuto příspěvku jsem pro Vás připravil ukázku licenční smlouvy, kterou jsem sepsal a jménem klienta projednal v minulých týdnech. Na základě dané licenční smlouvy získal nabyvatel licence oprávnění k výkonu práva užít dílo, v daném případě logotyp, a to v nejširším možném rozsahu přípustném z hlediska českého práva.
 
Jak si jistě všimnete, předkládaná licenční smlouva byla sjednána výrazně ve prospěch klienta (nabyvatele licence). Vaše muzea a galerie jsou ponejvíce na straně objednatelů autorskoprávních děl, tedy na straně, která platí. Předpokládám, že i u Vás platí to, co v běžné podnikatelské sféře, a sice: ten kdo platí, ten má při sjednávání smlouvy navrch a určuje si podmínky. Vy platíte za autorskoprávní počiny jiných, proto by Vaše licenční smlouvy měly být nastaveny maximálně ve Váš prospěch.
 
Ukázka licenční smlouvy, jak Vám ji předkládám v podkladech k příspěvku, samozřejmě vychází z konkrétní situace a je takříkajíc klientovi „šitá na tělo“, domnívám se však, že velmi dobře poslouží pro praktickou demonstraci mých doporučení, jak formulovat a jak se stavět k licenčním vztahům s dodavateli autorskoprávních počinů.
 
Náležitosti licenční smlouvy jsou upraveny v § 46 a násl. autorského zákona. Nicméně, rozhodně doporučuji nebrat v potaz pouze tato ustanovení. Je třeba mít na paměti i ostatní ustanovení upravující obecně závazkové právní vztahy. Navíc, licenční smlouva je právním vztahem jako každý jiný a je proto dobré mezi jejími účastníky upravit vztahy komplexním způsobem (nejen tedy čistě z pohledu ustanovení § 46 a násl. autorského zákona). V rámci licenční smlouvy můžete totiž samozřejmě sjednávat smluvní pokuty, sjednávat právo na odstoupení, formulovat převzetí závazků a přísliby odškodnění atd. Tak proč toho nevyužít ve Váš prospěch, že ano.
 
Za základní koncepční otázku považuji následující: Kdy vlastně uzavírat licenční smlouvu ? Na začátku spolupráce, tj. v zásadě při sjednávání a v rámci smlouvy o dílo, nebo takříkajíc „na konci“ spolupráce, tj. v okamžiku, kdy je dílo už vytvořené?
 
Při hledání odpovědi na výše uvedenou otázku (kdy uzavírat licenční smlouvu), je třeba si uvědomit, že smluvní licenční vztah, který má být nastaven způsobem maximálně eliminujícím jakákoliv nedorozuměni a rizika, musí být vydefinován určitě a přesně. To zahrnuje zejména požadavek na přesné a určité vymezení předmětu autorskoprávní ochrany ohledně něhož se licence poskytuje. A přesně vydefinovat předmět autorskoprávní ochrany lze samozřejmě až v okamžiku, kdy už objektivně existuje (tj. byl vytvořen).
 
Z toho tedy plyne mé následující doporučení: v rámci sjednávání smlouvy o dílo, na jejímž základě pro Vás autor má dodat kýžený autorskoprávní počin, si do textu smlouvy zakomponujte závazek k uzavření smlouvy budoucí – licenční smlouvy. Provedete-li textaci takového závazku správně, máte najednou vymahatelný způsob, jak po autorovi v závěru Vaší spolupráce (tj. dokončení díla) požadovat uzavření licenční smlouvy. Navíc, návrh  textace licenční smlouvy navrhuji dát do přílohy už samotné smlouvy o dílo, aby v budoucnu nevznikly pochybnosti o rozsahu licence, kterou od autora budete chtít. Mimo to, doporučuji smlouvu o dílo koncipovat tak, aby podstatná část odměny autora byla vyplácena autorovi až v okamžiku kdy s Vámi uzavře licenční smlouvu v požadovaném znění. Jen při takovémto uspořádání vztahů si budete jisti, že v rukou máte výsledek tvůrčí duševní činnosti autora, s nímž jste spokojeni a navíc budete mít v ruce od autora podepsanou licenční smlouvu ve znění, jež Vám garantuje nejširší možný rozsah práv k předmětnému autorskoprávními počinu.
 
Nyní k samotnému obsahu smlouvy. Předmětem licenční smlouvy, jež Vám má zajistit nejsilnější možné právní postavení (opět vycházím z následující úvahy: Vy jste objednatelé, Vy platíte. A proto chcete licenční smlouvu sjednat ve svůj prospěch), by mělo být nejen udělení samotné licence v co nejširším možném rozsahu, ale zároveň udělení i všech možných relevantních souhlasů, které Vám autor (poskytovatel licence) může udělit takříkajíc předem; může jít například o souhlas autora s užitím jeho díla pro účely registrace Vaší ochranné známky, souhlas k následným k úpravám, změnám, doplněním, zařazením do jiného díla, souhlas s užitím díla v jakémkoliv barevném a prostorovém provedení apod.
 
Ve smlouvě doporučuji výslovně uvést i účel smlouvy. Účel smlouvy nemusí být formulován precizně právním jazykem, důležité je, aby se v něm zobrazilo (Vašimi vlastními slovy) očekávání, co vlastně od smlouvy chcete. Může jít například o formulaci typu: účelem smlouvy je poskytnout  objednateli licenci a další nezbytné souhlasy  tak, aby bylo objednateli v co nejširší míře přípustné z hlediska platného práva umožněno  plně (tj. dle vůle objednatele) nakládat s autorským dílem. Stanovení účelu smlouvy je důležitým výkladovým pravidlem, které oceníte, pakliže v budoucnu vyvstane z Vaší smlouvy nějaký spor.
 
Pokud se týká specifikace předmětu autorskoprávní ochrany, ohledně něhož je licence udílena, pak v tomto bodě bychom neměli mít výraznější potíž. A to právě z toho důvodu, že uzavíráme licenční smlouvu v okamžiku, kdy je již autorské dílo vytvořeno a lze jej tedy přesně specifikovat (např. popsat, vložit do přílohy licenční smlouvy, vyfotografovat atd.).
 
Určitě bych doporučoval, aby se v licenční smlouvě objevilo ustanovení, v rámci něhož Vám autor – poskytovatel licence deklaruje a zaváže se, že zajistí pravdivost zejména následujících prohlášení: vytvořené dílo je dílem původním, poskytovatel licence (autor) je jediným oprávněným subjektem k poskytnutí licence, nejde o dílo spoluautorů, nejsou porušována práva třetích osob atd. Pro případ jakéhokoliv narušení pravdivosti těchto daných prohlášení lze pak navázat Váš odpovídající nárok na smluvní pokutu v dohodnuté výši. Vedle práva na smluvní pokutu doporučuji samozřejmě, abyste si zachovali i případné právo na náhradu škodu.
 
Jde o to, že Vy jako objednatelé nikdy nemůžete vyloučit, že někdy v budoucnu za Vámi přijde třetí osoba (například manžel osoby, která s Vámi uzavřela licenční smlouvu) a bude tvrdit, že licence Vám ve skutečnosti nikdy udělena nebyla, protože licenční smlouvu máte podepsanou pouze jedním ze spoluautorů (což je nedostatek způsobující absolutní neplatnost smlouvy). Ale jak jste měli tušit, že osoba, kterou jste si najal na zpracování díla se nechala něčím nebo někým inspirovat anebo například na díle pracovala společně ještě s někým jiným? To jste samozřejmě tušit nemohli. Avšak, díky konstrukci licenční smlouvy, jak o ní nyní hovoříme, se můžete velmi slušně hojit, tj. přenést jakékoliv náklady, které Vám takto dodatečně vyvstaly a navíc uplatnit i smluvní pokutu, na osobě, která s Vámi uzavřela smlouvu.  
 
Při sjednávání samotného rozsahu licence, pak samozřejmě dbejte na to, zda získáváte licenci jako výhradní či nevýhradní, v jakém teritoriálním a časovém rozsahu a za jakou odměnu.
 
 
Výše uvedené prosím berte jako určitý pokus umožnit Vám pokud možno srozumitelnou formou základní vhled do problematiky autorského práva a následně Vás (a možná i Vaše právníky) tímto upozornit na některé potenciálně problematické aspekty licenčních smluv.
 
Děkuji za Vaši pozornost.
 
Legal Partners
JUDr. Libor Vašíček, advokát 
Tisknout